Hrátky s vyjmenovanými slovy, 3. třída

Moje zvířátko
Moje oblíbené zvíře je slon. Žije u mě v pokojí na polici. Je vysoký a má růžovou barvu. Živí se listím a snaží se požvykovat trávu. Zvyká si taky na ostatní jídla. Pravda je, že se bojí vydry. Je poslušný a nedělá povyk. Nesnáší slovo výheň. Jsem s ním spokojená. Jí pořádně a není vyžle. Jeho nejhorší zážitek byl ve vodním víru, kde se potkal s výrem. Když ho vidím, tak výskám. Zajímavé je, že jeho první slovo je – vy. Také umí výt. Mám ho moc ráda.
Tereza Hudcová, 3. tř.

Krysák Remy
Remy žije na smetišti nebo v kanále. Je středně vysoký a není to žádné vyžle, naopak – je tlustý. Má dlouhý ocas a velké tesáky. Živí se vydrami. Žije pomocí smradu a bojí se výra. Zajímavé je, že vyje na měsíc a nadělá mnoho povyku. Nesmíte na něj výskat, jinak vás žvýkne do prstu. Musíte si na něj zvyknout, protože vy se určitě bojíte. Ale i on se něčeho bojí – výhně. Je moc zvláštní.
Marek Škarvada, 3. tř.

Slon
Jmenuje se slon Bron. Žije v České republice jako ozdoba na polici u výhně. Má velký nos tenký jako vyžle. Není vysoký, ale je tlustý. Má hnědou barvu. Je hodný, někdy však i zlý. Je věčně hladový a výská. Živí se „čipsy“. Když někdo přijde, řekne: „Vy, kdo jste?“ Pak začne povyk. Bojí se vydry a výra. Pes zavyje a Bron se lekne. Žvýká žvýkačku, aby se uklidnil. Ale už si zvykl. „A to je konec mého popisu,“ říká Bron.
Martin Lukášek, 3. tř.

Honza králem

Byl jednou jeden král a ten měl dva syny. Král byl moc zlý, protože byl domýšlivý. Jednou řekl: „Chci sýr! Ten sýr je moc sytý a taky moc syrový! Nebo Venku je sychravo, zaveďte prince do zámku!“ A tak to chodilo od rána až do večera. Jeden ten syn byl pyšný jako jeho otec, ale ten druhý syn byl hodný. Jmenoval se Honza. Honza věděl, že je jeho otec tak pyšný a tak šel k němu a řekl: „Otče, proč jsi tak pyšný?“ Král chvilku přemýšlel a potom luskl a řekl: „Služko, dones mi pití, vysychá mi v krku.“ A synovi odpověděl: „Budu o tom přemýšlet.“ A tak Honza odešel. Honza měl kamarády zvířátka – sýkoru, sýčka a sysla, který syčel. Král si vzal ponaučení a byl už hodným a poctivým králem. Ale brzy onemocněl a doktor mu říká: „Zkuste nasát léčivé koření.“ Ale bylo již pozdě. Doktor mu sypal tedy na nemoc koření, ale už nepomohlo. Král zemřel. Trůn vzal Honza a byl slušným a poctivým králem.
Marek Škarvada, 3. tř.

Syn, který rád sýr

Byl jeden starý a chudý kupec a jediné co měl byl syn a syrový sýr. Syn měl sýr velmi rád a tak proto byl dostatečně sytý. Často bylo sychravo. V ten den šel syn do obce jménem Sýkora nad Brnem učit se o sýčkovi a slepicích. Ale co to. Jeho knihy spadly do bahna. Musím něco udělat. Najednou se tu nachomýtl jeho otec a dal mu kouzelný písek a řekl: „Synu, posyp tvé knihy kouzelným pískem, budou čisté jako nové.“
Syn posypal své knihy kouzelným pískem a šel dál. Cestou, kterou šel, uviděl uschlé dřevo, vzal ho a postavil si vozík na své knihy. Konečně došel do obce Sýkora nad Brnem. Ve škole, kde se syn učí, je v laboratoři had, který syčí. Byl tam i sysel, kterého používali na pokusy jako pokusného králíka. Otec přijel ke svému synovi, pomohl mu s učením. A od té doby žije se svým synem na koleji v jeho škole.
Veronika Bahenská, 3. tř.

Jaro

Na louce roste tráva,
pase se v ní kráva.
Jazykem se olizuje,
ocasem si pohazuje.
Bučení se kolem ozývá,
Julča se ona nazývá.
Ráno brzy vstává,
lidem mléko dává.
Mléko patří do každé kuchyně,
od Brna až do Ruzyně.
Veronika Bahenská

Vrána

Ahoj děti, to je sláva,
přiletěla sem k nám vrána.
Zrovna na ten jarní den,
když má svátek Gabriel.
Nazývám ji Růženka,
brzy bude švadlenka.
Růženka má velký jazyk
a vůbec se nechce plazit.
A potom zas ptá se mě,
co to je ta Ruzyně.
Tereza Hudcová

Drak

Vstanu brzy, brzičko,
dřív než vyjde sluníčko.
Viděla jsem velkého
draka tolik milého.
Nazýval se Pepa drak,
není žádný drobný mrak.
Jazyk velký jako pták,
B, F, L, M řekne rád.
Na Ruzyni přistane,
velká sláva nastane.
Kateřina Supová

Jaro

Brzy bude jaro,
máš také radost Sáro?
Přilétají ptáčci jako z Ruzyně,
zatím jenom málo, nějak líně.
Nevyplazuj na ně jazyk,
je to přece špatný zlozvyk.
Ptáci by tě hloupou nazývali,
a taky by se posmívali.
Honza nám veselé Velikonoce přeje
a sluníčko ať hezky hřeje.
Martin Lukášek

Jaro

Na tý louce zelený,
tráva se tam zelení.
Brzy začne teploučko
a bude nám tu hezoučko.
Jazýček si ochladíme,
zmrzlinou ho osladíme.
Kytiček u nás přibývá,
Jaro se to nazývá.
V Ruzyni si posedíme,
pak zase odletíme.
Tereza Braun